V GeoGetu2 přibyl preprocesor na makroskripty. V něm je možné využít speciálních značek:

• {$INCLUDE soubor} - vložení jiného souboru ve formátu *.pas
• {$DEFINE název}, {$UNDEF název} - definice konstant (pro podmíněný překlad)
• {$IFDEF název}, {$ELSE} a {$ENDIF} - podmíněný překlad částí skriptu
• {$IFNDEF název}, {$ELSE} a {$ENDIF} - podmíněný překlad částí skriptu
• {$V verze} - zákaz spuštění skriptu pod nižší než uvedenou verzí GeoGetu

Také jsou již některé DEFINE, které lze použít v podmíněném překladu:

• GGVER_2.3.7 - plné číslo aktuální verze GeoGetu
• GGVERM_2.3 - hlavní a vedlejší číslo aktuální verze GeoGetu
• GGVERF_2 - hlavní číslo aktuální verze GeoGetu
• WINE - GeoGet zrovna běží pod WINE

Podrobnější vysvětlení některých značek:

Pokud se někde ve zdrojovém kódu skriptu objeví sekvence {$INCLUDE soubor.txt}, bude na to místo před překladem skriptu vložen obsah udaného souboru.

Toho se dá použít například pro generování zdrojových kódů různých pomocných funkcí, které takto lze sdílet mezi více skripty.

Za pomocí {$DEFINE název} a {$UNDEF název} lze vytvořit či zrušit hodnotu využitelnou pro podmíněný překlad skriptů.

Pomocí takto zaregistrované hodnoty lze pak podmiňovat překlad částí kódu ohraničený direktivami {$IFDEF název}, {$ELSE} a {$ENDIF}.

Za pomocí {$V verze} lze zakázat spuštění skriptu pod nižší než uvedenou verzí GeoGetu. To má význam pro používání funkcí GeoGet API, které jsou zavedené až od jisté verze GeoGetu. Není nutné uvádět plné číslo verze. Na příklad při uvedení čísla 2.3 budou akceptované všechny verze 2.3, 2.4 a vyšší.